Lov divoké šelmy

7. května 2009 v 16:54 | Jane |  *Me*
Je nesnesitelné horko. Divoká šelma ležící v korunách stromů na silné větve, brousící si drápy má hlad.
Co dál? Lov...

Šelma si olizuje tlamu a rozhlíží se po divoké krajině, která je tak klidná. Má svěšený ocas a přední tlapu. Jemně fouká větřík, který rozvíří zlatavý písek. Písek se ale zasekl o keř, který je pokrytý bujarým zeleným listím. Šelma se rozhlíží dál, najednou však zavadí pohledem o ten keř s bujarým zeleným listím.
Je tam zebra, která se zatoulala daleko od stáda. V klidu a bez rozvahy si nedává pozor na své okolí. Brzy však zjistí, že je to smrtelná chyba.
Šelma jemně zavrní a už leze potichu - ale jistě - dolů ze stromu.
Jemně povytáhla silné drápy způsobující respekt. Svaly na předních tlapách se napínají pod tíhou těla s krásnou lesklou srstí.
Právě skočila na zem. Prach z písku se rozvířil kolem obrovských tlap. Na chvíli se zdržuje za křovím u stromu. Čekající na správnou chvíli se napla. Celé tělo, plné šlachovitých, silných svalů se zachvělo. Poryv větru zavál od zebry k šelmě. Šelma je hladová, pomalu se to nedá vydržet. Mrská ocasem, ale jen v takové míře, aby to nevzbudilo pozornost.
Zebra dál žere bez jakéhokoliv povšimnutí. Netuší, že za chvilku se bude hostinou krásné, ale nebezpečné divoké šelmy. Pochutnává si na šťavnatém listí z keře. Chvějí se jí víčka pod tou slastí.
Šelma pozoruje zebru s obrovským zájmem a ohodnocuje kvalitu masa a na kolik hodin či dní bude sytá z tohohle nevinného pruhovaného zvířete. Ležící, připravená ke skoku a rychlému jednání si zase olizuje tlamu. Připravuje se ukončit život pod tíhou tísnivého hladu.
Najednou vyskočila ze svého úkrytu. Přední a zadní tlapy se střídaly v rychlém, zběsilém běhu. Touha nasytit se byla každou setinou sekundy větší a větší. Zebra s přivřenými víčky začala panikařit a utíkat co nejdál od stále přibližijucí se šelmy. Svaly na boku břicha šelmy se prudce napjaly pod obtížností manévru, který čítal obrovskou rychlost a otočení na pravou stranu křovinaté pouště. Šelma začíná být netrpělivá. Zebra běží jak nejrychleji dokáže pod představou, že už se nikdy nezakousne do žádného keře plného listí, pokud nebude dostatečně rychlá. Její osud byl ale určen. Šelma se velice lehce odrazila zadníma nohama jen necelý metr před zebrou. Tlamu má připravenou na kousnutí zebry. Zebra otočila hlavu a viděla hrozivé špičáky a vytažené ostré drápy. V rychlosti zaržála. Strach a únava ji zpomalovaly. Cítila bolest na zadních nohách. Zakopla a spadla přímo na hlavu. Zebra se chvěla pod tíhou děsivé myšlenky. Divoká šelma hned po náročném, ale už nacvičeném útoku na zadní nohy zebry pustila, aby si nezlomila vaz. Při takovémto manévru, jak už dlouho ví, zebra zakopne o sebe samotnou a spadne. Šelma se vrátila o metr, který neubrzdila a skončila trápení vyděšené a chvějící se zebry. Při zklánění natáhla krk dopředu.Poští se ozval mocný řev šelmy oslavující dopadení kořisti.
Mírným křupnutím začala hostina.
Po úspěšném lovu se spokojená šelma nažrala. Po několika hodinách hostiny si odtáhla zebru pod stín stromu.
Zase si lehla na větev, na které odpočívala i před lovem.
Spokojeně usla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kája Kája | E-mail | Web | 16. listopadu 2015 v 14:44 | Reagovat

Je pravda, že někdo se lovem živí a je to jeho život, být v lese a číhat. Myslivci asi znají techniku meopta http://www.puskohledy.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama